Shrnutí: Tento článek byl původně napsán pro Aktuálně.cz. Ačkoliv je Martin Fendrych na poli rodinné a systemické terapie spíše laik, vidí věci v širokém kontextu. Tradiční rodina? Téma, které je společensky aktuální, často spojované s pojmy "krize, ohrožení". Hýbe společností a i na SOFTforu bylo velmi "živé". Co je tedy tradiční rodina v této netradiční době?

Jiří Kubička pracoval po studiu psychologie na FFUK ve Výzkumném ústavu psychiatrickém. Léta pak působil na Dětské psychiatrické klinice v Motole, později vedl psychologické oddělení ve VFN a na Palatě. Jeho směřování zásadně ovlivnil primář MUDr. Jan Špitz na dětské psychiatrické klinice, který v té době rozvíjel a promýšlel přístupy rodinné terapie. Jiří sám si cenil i vlivu MUDr. Petra Boše, který v Motole jednu dobu vedl semináře. Později měl možnost dalšího studia tohoto oboru v Institute of Psychiatry v Londýně.

V 90. letech se Jiří připojil k lektorskému týmu Institutu rodinné terapie Praha. S Janem Špitzem jsme publikovali knížku rozhovorů ve třech Vidět věci jinak (Slon 1999), spolu jsme vydali knížku Rodinná terapie: systemické a narativní přístupy (2004, rozšířené vydání Grada 2009).

Jiří byl muž brilantního intelektu, originálních postřehů, vtipný glosátor. Podobně jako řečtí filozofové při učení chodil, spolu s frekventanty tvořil, ptal se a cenil si nečekaných odpovědi. Jako pravý vzdělanec rád využíval exkurzů do historie nebo třeba antropologie či politiky. Ti, co Jiřího Kubičku víc poznali, vytušili, že síla jeho intelektu není to nejpodstatnější. Sám sice přímo nemluvil o své úctě před Tajemstvím, ale mnozí – frekventanti i klienti – ji poznávali. Děti v terapii jeho respekt snadno vnímaly; proto si s nimi tak dobře rozuměl.

Skamarádili jsme se, když jsme se dvakrát potkali na demonstraci před listopadem 89. Pro bytostného demokrata Kubičku byla společenská angažovanost vždy osobně důležitá, v posledních letech často přispíval články i diskusemi do deníku Referendum. V Referendu se diskutuje noblesně.

S Jiřím jsme třicet let často učili ve dvojici, povídali jsme si třeba o Thomasu Mannovi, o našich babičkách a samozřejmě o klientech. Jindy jsme ve třech s Leou plánovali učení a taky jsme se dost nasmáli. Jirka, Lea a já jsme uzavřeli poslední běh výcviku 16. května letošního roku a pár dní nato jsme si naplánovali oslavu. K té ale už nedošlo.

Jiří Kubička bude v tomto světě velmi chybět.

Šárka Gjuričová, 18.června 2019