Milé kolegyně a kolegové,

11. 4. jsme se sešli v Lékařském domě na dni rodinné terapie s názvem Integrativní rodinná terapie od kolébky po hrob... a možná ještě dál?  Setkání bylo tentokrát věnované „apolinářskému týmu“, který nás pozval originálním způsobem k nahlédnutí do své práce s rodinami.

Od 7. do 10.září 2022 proběhla ve slovinské Lublani 11. evropská konference rodinné terapie EFTA s názvem: Systémové rezonance a interference.

Do půvabného hlavního města Slovinska Lublaně, kde na každém rohu lze obdivovat architektonické skvosty Josipa Plečnika, se v předvečer zahájení konference sjelo více než 1000 účastníků, mezi nimi i 15 rodinných terapeutů z České republiky. Za čtyři dny zaznělo ve 25 sálech na 3 místech v Lublani na 400 příspěvků autorů nejen z Evropy, ale i z Turecka, USA a Kanady. Sály byly přeplněné, čemuž pomohl i vytrvalý déšť po většinu dní konference.

Bylo těžké si vybrat z tak nabitého programu! Souběžně probíhaly workshopy, panelové diskuse, zvané přednášky, kulaté stoly…. Témata sdělení byla různá, od kazuistik, přes ukázky „jak pracuju s klienty“, výzvy, které přináší každodenní práce v praxi rodinného terapeuta, přes problematiku legislativy v řadě zemích.

Část konferenčního času byla věnována vzpomínce na Mony Elkaïma, který zemřel v roce 2020. Mony stál u zrodu EFTA a měl velký podíl na rozvoji systemické rodinné terapie v Evropě.

Skvostné zamyšlení nad násilím okolo nás, které se odráží v rodině, přednesla Holanďanka Justine van Lawick. Vzrušenou diskusi vyvolala přednáška slovinské kriminoložky Renaty Saleci o apatii a agresi v době post-faktické.

Bylo možné vyslechnout i obecně terapeutická témata, plnou přednáškovou síň měl workshop Petera Robera na téma regulace emocí terapeuta v sezení s rodinou. Rovněž tak workshop o specifitě trápení LGBT komunity a práce s těmito klienty praskal ve švech. Velmi úspěšný byl i workshop o neverbální technice „Beckoning“, dovolili jsme si termín přeložit jako „Vábení“, kterou autorky Eda Arduman z Turecka a Annette Kreuz Smolinski ze Španělska představily jako neverbální techniku vhodnou u párů, které se „zasekly“ v začarovaném kruhu obviňování a hádek a my spolu s nimi v terapii. Dalšími tématy byly například práce s vysoce konfliktními rodinami a mnoho dalších. Velká část prostoru konference byla věnována výzkumu v oblasti rodinné terapie, dvě zvané přednášky vyšly z úst Güntera Schiepeka z Rakouska, nad budoucností výzkumu v systemické rodinné terapii se zamýšlel Němec Matthias Ochs, zazněla řada výsledků větších i menších kvalitativních výzkumů a naše Lucie Hornová přednesla sdělení o praktickém výzkumu. Doufáme, že ji uslyšíme na toto téma mluvit i na některé konferenci u nás doma. Tak jako obvykle, i zde jsme mohli zaznamenat těžkosti při porozumění si mezi vědeckou akademickou obcí a vědci z praxe, kdy, bohužel, smysl výzkumu jednoho tomu druhému uniká a obráceně.

Posledním příspěvkem konference bylo společné sdělení terapeutek Marie Borcsy z Německa a Valerie Pomini z Řecka s názvem Virtuální vztahy a systemická terapie: ke kybernetice 3.řádu. Mapovaly roli informačních a komunikačních technologií pro udržování spojení a vztahů mezi lidmi v době covidové a jejich využití v systemické terapii, kdy se tyto technologie staly nepostradatelnou součástí péče o duševní zdraví. Ve své studii pozorovaly masivní změnu používání těchto technologií v terapii a rovněž i změnu ve vztahu k on-line sezením, studie probíhala mezi lety 2017 a 2021. Kromě dat kvantitativních a kvalitativních přednesly i řadu otázek etických a bezpečnostních a řadu velmi zajímavých postřehů odkazujících ke kybernetice 3. řádu se znepokojivou otázkou, kdo je v tomto uspořádání vlastně pozorovatelem?

Jak témata byla různá, tak i kvalita sdělení kolísala, nicméně jazyková úroveň většiny přednášejících byla velmi dobrá, srovnáme-li to s výkony na konferenci před 4 lety v Neapoli. Nebo jsme možná měli šťastnou ruku při výběru přednášek či workshopů, které jsme absolvovali.

V rámci konference proběhly i volby nového prezidenta EFTA a volby do rad všech tří organizací EFTA – NFTO (sdružuje zástupce participujících evropských zemí), TIC (organizace výcvikových institutů) a SIM (organizace individuálních členů). Do čela rady EFTA byla zvolena Umberta Telfener z Říma, která tak vystřídala Monicu Whyte z Irska. Ta odvedla velmi poctivou a náročnou práci mimo jiné i na nových stanovách EFTA, které byly přijaty v červnu tohoto roku na setkání NFTO v Černé hoře. Doufejme, že Umberta bude pokračovat i nadále v rozvíjení spolupráce a sounáležitosti mezi systemickými rodinnými terapeuty nejen na evropské úrovni, ale i mimo hranice Evropy. V čele NFTO zůstává i nadále Hans Christian Michaelsen z Norska a naše Lucie Hornová se stala místopředsedkyní NFTO, k čemuž gratulujeme. V rámci Valné hromady též byly předány ceny EFTA za dlouholetý přínos a loajalitu EFTA, a též za přínos k rozvoji rodinné terapie na evropské úrovni.

Atmosféra, i přes překvapivé příspěvky ve francouzštině francouzskými kolegy, kteří na svém rodném jazyce tvrdošíjně trvali, aniž by byl zařízen překlad (jak těžké je se vymanit z některých stereotypů…), byla pospolitá a velmi přátelská.

Rovněž i v české skupině vládl přátelský duch, společně jsme vytvořili seznam zajímavých příspěvků a zajímavých přednášejících. Velmi pravděpodobně se můžeme na někoho ze zahraničních přednášejících těšit již příští rok na Symposiu rodinné terapie ve Vranově u Brna.

Kde a jak se bude konat příští evropská konference je ještě ve hvězdách, vzhledem ke klimatické krizi a velké zátěži konference na životní prostředí jsou diskutovány různé varianty hybridní formy konference, částečně ve virtuálním prostoru. Nic ale není definitivní, tedy, nechme se překvapit…