čtvrtek, 05 červen 2025 08:52

Peichlová Jana: Ohlédnutí se za setkáním EFTA-NFTO 2025 v Budapešti

Jako každý rok se i letos uskutečnilo pravidelné setkání evropských reprezentantů národních asociací pro rodinnou terapii v rámci EFTA-NFTO (European Family Therapy Association – Network of Family Therapy Organisations). Tentokrát nás hostila Budapešť – město vzniklé spojením tří historických částí: Budy, Pešti a Óbudy, ležící na rozhraní Východu a Západu, rozprostírající se po obou březích Dunaje, který spojuje i rozděluje zároveň – je tak symbolickým místem setkávání rozdílností. Atmosféru města podtrhoval i právě probíhající romský festival, z něhož se linuly do ulic silné a emotivní melodie romských písní.

Na přelomu května a června se v maďarské metropoli sešlo 44 zástupců z 24 evropských zemí. Setkání se neslo v duchu spolupráce, sdílení a hledání společných cest v oblasti rodinné terapie napříč rozdílnými kulturami, systémy a realitami.

K naší velké radosti se k evropskému rodinně-terapeutickému hemžení připojil také Peter Sunyik z Bratislavy, který je na samém začátku založení odborné asociace pro systemickou rodinnou terapii na Slovensku. Dostal podporu napříč všemi zúčastněnými zeměmi a věříme, že se mu podaří asociaci úspěšně založit. Držíme palce!

Vedle nabitého pracovního programu nás čekal i kulturní koktejl skvěle namíchaný maďarskou psychiatričkou a NFTO reprezentantkou Julií Hardy. Začalo to přednáškou "Ukrytá Budapešť", kterou nám s noblesou maďarského grófa a humorem sobě vlastním naservíroval András. Maďarský folklórní tanec v podání v podstatě všech evropských států nás uhnal, zpotil a definitivně stmelil – kdo snad do té chvíle ještě necítil jednotu Evropy, po společném čardáši už o ní rozhodně nepochyboval. Light muzeum, dechberoucí jazzový koncert, šperkařská dílna – zkrátka kulturní smršť. A to prý byly, jak Julie poznamenala, jen „malé kulturní jednohubky“ z totálně „překulturované“ Budapešti.

Ano, i program odborný byl bohatý a inspirativní. Zahájil ho celodenní workshop zaměřený na systemickou supervizi, kterého se zúčastnili i maďarští kolegové. Workshop vedli Hans-Christian Michaelsen z Norska (současný předseda NFTO), Joanna Sequeira z Portugalska a Lucie Hornová z České republiky. Den se nesl v soustředěné, hluboce pracovní atmosféře.

Páteční program odstartoval vřelým přivítáním předseda NFTO, Hans-Christian Michaelsen. Následoval silný zážitek z tzv. Warm Data Laboratoře vedené Cinthe Lemmens z Belgie. Tato metoda, inspirovaná epistemologií Gregoryho Batesona a rozvíjená jeho dcerou Norou, nabídla účastníkům zkušenost trans-kontextuálního dialogu. Hlavní otázkou bylo: „Co je to domov ve světě, který se mění?“ Téma bylo zkoumáno skrze různé kontexty: kultura, ekologie, historie, technologie, náboženství aj. Warm data jako nositelé kvalitativního poznání o vztazích otevírají prostor pro porozumění méně orientované na výkon, více na propojenost, rozdílnost a živost.

Dopoledne dále pokračovalo dvěma paralelními workshopy. Terhi Kotilainen z Finska nabídla prostor pro rozšíření porozumění rozmanitosti genderu, sexuality a vztahových uspořádání v rodinné terapii. Zaměřila se na praktické přístupy k práci s různorodými rodinami a páry v kontextu kulturních a sociálních vlivů. Paralelně Ged Smith z Velké Británie nabídl konkrétní a užitečná doporučení pro terapeuty v různých fázích profesního vývoje. Jeho „16 praktických doporučení“ reagovalo na opakující se výzvy, kterým čelí studenti ve výcvicích i zkušení terapeuti při práci s rodinami.

Odpolední blok opět nabídl dvě paralelní volby. Marie Jeanne Schon a Jean-Bernard Lievens z Lucemburska sdíleli vývoj unikátní skupinu systemických supervizorů (GSS), která vznikla v kontextu země bez institucionální podpory výcviku. Druhý workshop vedený Violou Sallay a Tamásem Martosem z Maďarska představil metodu experience mapping, skrze niž byly analyzovány kazuistiky za využití teoretických přístupů Minuchina, Bowena a Böszörményi-Nagyho. Šlo o inspirativní příklad mezioborového a teoreticky rozmanitého přístupu.

Závěrečnou páteční aktivitou byl interaktivní workshop Commission Carousel vedený Matthiasem Ochsem z Německa. Tato metoda pomohla účastníkům reflektovat různé, a často protichůdné zakázky, které se v terapeutické práci objevují. Šlo o praktické uchopení komplexnosti systémových očekávání a posílení kooperativního nastavení terapeutického procesu.

Sobota byla věnována práci NFTO komory. Pomocí formátu tzv. „rybníku“ mohli jednotliví reprezentanti sdílet své potřeby vůči NFTO a EFTA, diskutovat možnosti prezentace na sociálních sítích nebo vytváření tematických pracovních skupin. Atmosféra byla otevřená a lidsky blízká – zdaleka nešlo jen o formality. Diskutovalo se o tom, co potřebujeme jeden od druhého jako evropská síť – nejen odborně, ale i lidsky.

Dalším tématem byla připravovaná revize tréninkových standardů EFTA představená Valerii O´Brien z Irska, která bude představena na kongresu v Lyonu v srpnu 2025. Vyvstala řada otázek týkajících se kvality, přenositelnosti a kulturní relevance výcvikových programů napříč Evropou.

Zvláštní pozornost pak patřila diskusi na téma: Potřebují systemičtí terapeuti výzkum? Rozprava mezi Gedem Smithem z Velké Británie a Matthiasem Ochsem z Německa, následovaná skupinovým přemýšlením nad smyslem, významem, rozsahem, cílem a využitím výzkumu pro terapeuty v praxi (kteří většinou výzkumné práce nečtou), nabídla široké spektrum postojů. Otázka nezůstala uzavřená – jak už to v systemickém poli bývá – místo jednoduchých odpovědí zůstalo mnoho inspirativních otazníků.

Silný moment představovala přítomnost čtyřech ukrajinských terapeutek. Jejich sdílené zkušenosti nám připomněly, že jako odborníci na rodinnou terapii nemůžeme přehlížet širší společenské systémy – válku, ztráty, traumata, ekologické ničení. I uprostřed válečného chaosu se lidé na Ukrajině snaží žít normální životy a terapeuti, přestože jsou válkou osobně zasaženi, dál pracují. Setkávají se a podporují se na intervizích, na supervizích, každoročně pořádají on-line konference rodinné terapie s mezinárodními řečníky právě z řad NFTO reprezentantů. Reflektovaly, jak se během válečných let postupně zvýšila jejich odolnost – ale zároveň nepopírají tíhu reality. Lidé jsou hluboce traumatizovaní, mnohé děti nezažily nebo si již nepamatují, jaké to je vyrůstat v míru, bez sirén, s možností si jen tak hrát nebo chodit bezpečně do školy. Jejich hlas přinesl do společného dialogu naléhavý a lidský rozměr toho, co dnes znamená být Evropanem – v realitě, která se současně tvoří i hroutí, a v níž musíme hledat nové rovnováhy.

Závěrem

Setkání v Budapešti bylo nejen odborně obohacující, ale především lidsky a profesně inspirativní. Pestré formáty, interaktivní témata rezonující s realitou dnešní Evropy nabízejí cenné impulzy pro nás v SOFTu, nehledě na to, že jsem přivezla několik svolení k překladům zajímavých článků. Budapešť tak nebyla jen místem setkání, ale i místem zrodu nových nápadů a spoluprací, na které se můžeme těšit….

Přečteno 118 krát Naposledy změněno čtvrtek, 05 červen 2025 08:55

You have no rights to post comments