Přítomni byli zástupci z Norska, Finska, Lotyšska, Estonska, Bulharska, Srbska, Makedonie, Černé hory, Maďarska, Makedonie, Německa, Francie, Španělska, Portugalska, Itálie, Belgie, Lucemburska, Irska, Velké Británie a České republiky, celkem asi 50 rodinných terapeutů z Evropy. Jakožto nově zvolená delegátka za Českou republiku jsem se setkání zúčastnila poprvé.
Tým systemických rodinných terapeutů z Černé hory připravil senzační program, přivítal nás národními tanci a lidovými písněmi. Současný prezident rady NFTO Hans Christian Michaelsen právě v den zahájení oslavil své 72. narozeniny a věřím, že to, že se na poslední chvíli z dortu odstraňovala svíčka s číslem 73 mu přinese jistě hodně štěstí a dlouhé zdraví.
První den setkání nás přivítala prezidentka Asociace systemické rodinné terapie Černé hory Milica Belada, která pozvala na setkání i zástupce města Bar a mluvčího ministerstva zdravotnictví Černé hory Vladimira Bojkovice, kteří nás pozdravili. Milica přednesla smělou řeč, otevřeně kritizující postoje černohorských autorit sociální a zdravotní sféry k rodinné terapii jako k nějaké alternativní a okrajové metodě a vyzvala ministerstvo zdravotnictví k posunu v jednáních o přijetí rodinné terapie mezi rovnocenné přístupy léčby v oblasti duševního zdraví. Jak poté v kuloárech Milica podotkla: „Mohla jsem si to dovolit, měla jsem v zádech celou Evropu!". I to je jedna z důležitých funkcí a vymožeností společné evropské platformy EFTA, kde se lze nejen inspirovat, sdílet, ale také jeden o druhého opřít.
Následující blok byl věnovaný vývoji rodinné terapie v Černé hoře, nazvaný prostě: Náš příběh. Není divu, že jejich rodinně terapeutický příběh není dlouhý, neboť Černá hora získala samostatnost teprve před 16 lety, v roce 2006. K dnešnímu dni je vycvičeno nebo se právě zacvičuje v RT cca 150 lidí, přičemž v praxi ji provozuje asi padesátka terapeutek. Ano, terapeutek, všechno jsou to ženy a všechny působí na jihu země. Velkou pomocí v oblasti výcviku a propagace jsou pro černohorské terapeutky kolegyně ze Srbska, především Nevena Calovska Hertzog, které pořádaly první výcviky a významně je nadále podporují.
Ještě před obědem zazněly dva příspěvky z oblasti výzkumu. Matthias Ochs z Německa prezentoval výzkumné práce z oblasti efektivity rodinné terapie, podtrhnul rozdíl mezi naší osobní terapeutickou zkušeností, že rodinná terapie funguje a empirickým výzkumem, jehož výsledky jako jediné mohou obstát v medicínském světě založeném na důkazech. Druhým příspěvkem byla černohorská studie týkající se dopadu pandemie COVIDu-19 na rodinný život v Černé Hoře, mapující na velkém populačním vzorku několik faktorů, včetně hranic resilience černohorských rodin.
Odpoledne pak bylo ve znamení paralelních workshopů. Jeden z nich se věnoval kreativním technikám a metodám psychodramatu, rozšiřujících verbální pole rodinné terapie, vedený maďarskou terapeutkou Julii Hardy. Současně probíhal interaktivní a dynamický workshop vedený Jedem Smithem z Liverpoolu na téma otázek v rodinné terapii a východisek „ne-vědění" v.s. „vědění".
Další dva paralelní workshopy byly vedeny Umbertou Telfner z Říma, která z kuchyně svého domova hledí na Collosseum, a Valerií O'Brien z Irska. Umberta vznesla staronové otázky systemického myšlení a Valerie, se snahou být srozumitelná, účastníky svého workshopu nechala zažít na vlastní kůži metodu Páté provincie a Diamantu jako nástroje pro analýzu a intervenci v systemické psychoterapii.
Již první den jsme měli možnost společně sdílet naše pocity vázající se k válce na Ukrajině a druhý den je ještě rozvinout při workshopu tomuto věnovaném. Napříč Evropou bylo možné sdílet hluboké emoce bezmoci, hněvu, strachu vyvolané současnou situací, transgenerační přenosy traumatu druhé světové války, které se nevyhnuly žádné evropské zemi, tísnivé pocity z ohrožení rozpínajícím se Ruskem, které všechny postkomunistické země tak dobře znají a mohou o tom svědčit, akteré se tak velmi liší od zkušeností západní Evropy....
Tyto pocity, které vedly k ještě větší sounáležitosti a potřebě být spolu, když tak evidentně stojíme na prahu mnohoúrovňového rozdělení společnosti, byly navíc akcentovány on-line spojením s ukrajinskými rodinnými terapeutkami, které ještě před válkou obnovily kontakt s EFTAou a požádaly o znovu přijetí. Propojili jsme se s prezidentkou ukrajinské asociace rodinné terapie, která v tuto chvíli zůstává ve Lvově a dalšími dvěma ukrajinskými terapeutkami, které uprchly z Kyjeva, jedna do Rumunska a druhá kamsi k Dortmundu. Setkání to bylo velmi emotivní a málokdo se ubránil slzám....
V sobotu se pak konala mimořádná valná hromada EFTA, na které se hlasovalo o přijetí úprav ve stanovách EFTA dle belgického práva. Rada EFTA na úpravách stanov pracovala velmi intenzivně více než dva roky! Nové stanovy byly jednomyslně přijaty. Proces schvalování proběhl kdesi nad námi všemi mezi notářskou kanceláří v Bruselu a hotelem v černohorském Baru prostřednictvím ZOOMu, kde naše ANO ve 20 jazycích překonala hranice prostoru a času. Kéž tato ANO pomohou dalšímu rozvoji rodinně terapeutického myšlení a rodinám v tom nejširším slova smyslu všude na světe....
