Dalo se čekat, že pokud proběhla polemika okolo TPO před mnoha lety také v Německu, s nějakým zpožděním se uskuteční i zde. Je to snad nutná součást nějakého procesu.
Jakou roli v tom všem hraje filmový dokument, který polemiku odstartoval? Podobně jako v dokumentu o psychosomatice dokumentaristé vytrhli z kontextu úryvek z použití metody a postavili ho hned na začátek. Je to proto, aby nalákali diváky něčím tak neobvyklým, silným impulsem, aby se vydrželi dívat až dokonce v příslibu, co tam ještě uvidí podobně zvláštního, pro neinformovaného laika snad i šokujícího? Co by se stalo s natočenými dokumenty bez tohoto „křiklavého“ začátku?
Napadají mne otázky, kolik rodinných terapií by se uskutečnilo, kdybychom se dětí ptali na jejich souhlas s terapií? Kolik nezletilých dívek by se dobrovolně nechalo hospitalizovat s anorexií? Nakonec bychom tedy mohli nechat zakázat i porody přirozenou cestou. Dítě si ho nežádalo, cestou je podrobeno silnému, často i dlouhému stlačení. A to nemluvím už ani o tom, kudy to děcko musí projít a s čím vším se po cestě na svět může potkat!
Rovněž můžeme proti sobě stavět různá rčení: „Hlavně neuškodit!“, „Kdo uzdravil, ten měl pravdu.“, „Účel světí prostředky.“….. K čemu to ale bude dobré?
Pokud by metoda byla zakázána, přijdeme o nástroj, jež může být lékem i jedem, jako vše na tomto světě. Pokud by metoda byla zakázána, získáme precedens, který může i další metody a terapie, které nevyhovují rozšířenému klišé o psychoterapeutickém sezení, v němž klienti a terapeuti spočívají na pohovkách, spořádaně a inteligentně hovoří, odsunout do ilegality. Tak jsem si sama odpověděla na otázku, kterou jsem původně položila Vám.
Nepamatuji, že by psychologové někdy žádali ombudsmana, aby zabránil nelidské a škodlivé rutinní praxi v porodnicích, kde se ještě dnes – více než 20 let po revoluci - v mnoha případech oddělují i na mnoho hodin čerstvě narozená zdravá miminka od svých matek. Přestože to odporuje po desítky let opakovaným seriózním výzkumům, nikdo z psychologů, podle mých informací, se na ombudsmana v této souvislosti neobrátil. A týká se to přibližně 80 tisíc dvojic matka-dítě ročně. Navíc to odporuje zdravému rozumu, málokdo by odděloval koťata od koček, natož pak třeba lvíčata od lvic, že?
Když je pak na světě metoda, která například i škody této předčasné separace může napravit, namísto vzájemných náslechů a zkoumání, kým používaná, pro koho, kdy a jak je užitečná, někteří podlehnou úzkosti (..v Americe nějací šílenci udusili děti!..) a ombudsman má vyřknout nad metodou ortel. Kéž by byl jako zenový mistr a odpůrcům TPO na stížnost „Může ublížit“ odpověděl „Máte pravdu!“ a příznivcům na obhajobu „Může pomoci!“ odpověděl stejně - „Máte pravdu.“ Když by se pak odpůrci ozvali, že příznivcům odvětil totéž, přisvědčil by zas - „Máte pravdu.“ Snad by to přispělo ke konstruktivnímu řešení.
Nechte se pozvat do jarního Softfóra a můžete se ponořit do čtení a diskuzí na webu, vítám Vaše ohlasy i na novou - zatím pracovní - tvář stránek, které vznikají díky kolegovi Aleši Kudovi.
Pěkné jaro Vám všem přeje Zuzana Těšínská
