Duly procházejí vzděláváním u příslušných organizací.1 Práce duly se řadí mezi pomáhající nezdravotnické profese. Duly specifickým způsobem doplňují práci porodních asistentek, lékařů a zdravotních sester. Nezasahují do jejich kompetencí, ale spolupracují s nimi, stejně jako s otcem a dalšími členy rodiny. Duly v sobě chovají dostatek lásky, aby mohly mateřským způsobem pečovat o nově zrozenou matku („mothering the mother"). Kladou za cíl přispívat k dobré tělesné a duševní pohodě matek a novorozenců. Svou prací přispívají k dobrému startu nové – či nově rozšířené – rodiny.
Jaké služby dula poskytuje?
- psychickou podporu ženy v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí
- informace, odkazy na literaturu, zdroje vycházející z vědeckých výzkumů
- pomoc s ujasněním priorit
- pomoc s přípravou porodního plánu či porodního přání
- doporučení týkající se životosprávy v těhotenství
- souvislý doprovod během porodu
- pomoc při volbě polohy a dalších nefarmakologických úlevových prostředků během porodu, dotyk
- klidnou přítomnost během porodu, pocit zázemí
- usnadnění komunikace mezi rodičkou (či rodiči) a zdravotníky
- podporu pro partnera, případně pro širší rodinu
- informace a podporu při zahájení kojení
- podporu rodině v šestinedělí, předávání zkušeností s péčí o dítě
- odkazy na další odborníky
(viz www.duly.cz)
Záleží na každé ženě, kolik si toho od duly „chce vzít" – jak často se chce scházet v těhotenství, zda si přeje její doprovod u porodu či poporodní setkání. Duly jsou připraveny ženy doprovázet při jakémkoliv způsobu porodu, ať se porod jakkoliv vyvine. S přítomností a podporou duly se rodička například možná rozhodne nežádat o epidurál, na druhou stranu je dula užitečná i pro ženu, která epidurální analgezii využije.
Působení dul v ČR
V České republice podobně jako v jiných zemích zájem o služby dul stále roste. Povědomí o práci dul se v ČR začalo rozšiřovat kolem roku 2001, kdy byla založena Česká asociace dul (ČAD), jež profesi duly na českou scénu uvedla. První kurz pro duly ČAD zahájila na jaře 2002. V roce 2010 ČAD otevřela již desátý běh základního vzdělávání dul. Kromě základního kurzu ČAD organizuje také rozšiřující vzdělávání a supervize. Duly ČAD pomohly již tisícům žen v ČR, případně na Slovensku. Jen v roce 2009 aktivně pracovaly 52 duly ČAD a doprovázely 1319 matek, z nichž 273 rodičkám poskytly podporu také u porodu. 247 porodů proběhlo vaginálně, 26 císařským řezem (10,5%).
V počátcích práce dul v ČR bylo pro rodiče při porodu často obtížné přítomnost duly v porodnici obhájit či prosadit. Žena byla většinou nucena k rozhodnutí, zda ji bude doprovázet partner a nebo dula. V současné době je již ve většině porodnic v ČR možnost doprovodu dvěma osobami. (Podle doporučení WHO a Mezinárodní organizace za porodní služby pro matku a dítě by měla být rodička doprovázena osobami podle vlastního výběru.)
Přínos práce duly
Podle zahraničních srovnávacích studií dochází u žen s doprovodem duly u porodu k výrazně menšímu procentu zásahů (např. císařských řezů, klešťových porodů, epiziotomií, užití epidurální analgezie či použití oxytocinu pro posílení děložních stahů) než u rodiček bez duly. Ženy doprovázené dulou bývají v průměru s porodem více spokojené, m.j. také déle kojí a své dítě vnímají pozitivněji. Přínos podpory duly u porodu je uznáván Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Mezinárodní organizace za porodní služby pro matku a dítě (IMBCO) dokonce uvádí, že poskytovatel porodní péče by měl o přínosu doprovodu u porodu, např. dulou, matku informovat.
V tomto příspěvku se chci věnovat dlouhodobějšímu dopadu doprovodu dulou u porodu na ženu a její rodinu – na vnímání vlastní mateřské role ženou, její vnímání dítěte i partnera. Je třeba předeslat, že vycházím ze zahraničních studií; v České republice totiž dosud srovnávací studie v tomto směru provedeny nebyly.
Období porodu je pro další život ženy zcela zásadní, neboť může ovlivnit její vnímání sebe samé, její mateřské i ženské sebevědomí, vztah k dítěti i k partnerovi. Klaus, Kennell a Klaus v knize Porod s dulou uvádějí, str. 112: „Nově dostupné údaje zřetelně dokládají, jak citlivým obdobím v matčině životě je porod, narození dítěte a několik následujících dnů. Během tohoto jedinečného úseku jsou matka, a případně i otec, zcela otevřeni tomu, aby předem vylepšili své budoucí chování k dítěti podle toho, čím jsou sami obklopeni a jaké péče se jim dostává."
Podpora duly a její přístup k ženě a její rodině mohou tedy sloužit i jako vzor mateřského či rodičovského chování.
„V některých situacích může citová podpora duly přinášet i hlubší terapeutický účinek. Během porodu u ženy dochází k psychologické regresi k jejímu vlastnímu porodu a narození, k její základní zranitelnosti. Pokud o matku její vlastní mateřská osoba nepečovala adekvátně nebo vhodně, péče duly v tomto jedinečném období může být příležitostí k nové, „opravné" mateřské péči (remothering) o celkovou osobnost matky. To může určitým způsobem vyléčit její předchozí zkušenost." (Porod s dulou, str. 33-34)
Ve světě bylo uskutečněno několik studií, které porovnávaly skupiny žen doprovázené dulou s kontrolními skupinami rodiček bez duly. Klaus, Kennel a Klaus uvádějí příklad guatemalské studie, v níž se ukázalo, že matky doprovázené u porodu dulou dvacet pět minut po opuštění porodního sálu na své děti reagovaly vřelejším způsobem než matky bez doprovodu duly. Více je hladily, mluvily a usmívaly se na ně.
Celou řadu pozoruhodných výsledků, svědčících o prospěšnosti doprovodu dulou, přinesla studie 189 prvorodiček uskutečněná v Johannesburgu v roce 1991. Jako duly tu působily ženy bez zdravotnického vzdělání, absolventky krátkého víkendového školení, které byly požádány, aby při porodu (pouze při porodu) doprovázely rodičku – zůstávaly s ní a komunikovaly s ní slovně a prostřednictvím dotyku. (Porod s dulou, str. 114 – 120)
Zde jsou některé výsledky:
JOHANNESBURGSKÁ STUDIE ( Sdělení matek šest týdnů po porodu):
Autoři knihy Porod s dulou rovněž uvádějí závěry dalších studií, které s výsledky z Johannesburgu korespondují.
Bude bezesporu užitečné provést podobná šetření v České republice, ideálně u většího počtu žen a dětí. V johannesburgské studii krátce proškolené duly pracovaly s rodičkami pouze během porodu. Bylo by zajímavé znát výsledky studií, kdy duly, které prošly mnohem soustavnějším vzděláváním, pomáhaly matkám během delšího časového úseku (tedy také v době těhotenství a šestinedělí).
Mgr. Vlasta Jirásková (1962) - je certifikovaná dula ČAD, lektorka přípravy na narození dítěte a rodičovství, laktační poradkyně, spoluzakladatelka ČAD a spolutvůrkyně její koncepce vzdělávání. Na práci duly a lektorky předporodních kurzů se připravovala nejen v ČAD, ale též v amerických asociacích BirthWorks a DONA International. Příležitostně publikuje články s porodní a rodičovskou tematikou a překládá, je spoluautorkou knihy Rodíme se jednou. www.porody.net
1 Systémy vzdělávání dul v zásadě vždy vycházejí z toho, že pro práci duly jsou nejdůležitější její celkové osobnostní předpoklady. Šíře a hodinové dotace prezenční části kurzu se mohou výrazně lišit – naprosté minimum je třídenní prezenční kurz (kurz M.Odenta), v Evropě bývají běžné víkendové prezenční kurzy (cca 6 - 8 víkendů během jednoho roku). Liší se i rozsah samostudia a dalších povinností (např. písemné zpracování zadaných témat) před získáním certifikátu. Obvyklou součástí přípravy je supervidovaná praxe. Podrobnosti ohledně vzdělávání dul v ČR, které patří mezi nejvíce propracované na světě, najdete na www.duly.cz a www.mojedula.cz. Původní vzdělání žen, které si volí práci duly, je různorodé; mezi dulami jsou středoškolačky i vysokoškolačky (zdravotní sestry, účetní, pedagožky, lékařky, psycholožky, porodní asistentky, překladatelky i absolventky technických oborů).
Zdroje a více informací:
Klaus, Kennell, Klaus: Porod s dulou, OWP 2004 (orig. The Doula Book, 2002)
nové video o práci dul v angličtině, se zakladatali DONA International: www.youtube.com/watch?v=u792CxDT7cE
Podpora duly a vliv jejích služeb na rodinu
Mgr. Vlasta Jirásková (1962) - je certifikovaná dula ČAD, lektorka přípravy na narození dítěte a rodičovství, laktační poradkyně, spoluzakladatelka ČAD a spolutvůrkyně její koncepce vzdělávání. Na práci duly a lektorky předporodních kurzů se připravovala nejen v ČAD, ale též v amerických asociacích BirthWorks a DONA International. Příležitostně publikuje články s porodní a rodičovskou tematikou a překládá, je spoluautorkou knihy Rodíme se jednou. www.porody.net
