pondělí, 06 listopad 2017 22:41

Chytrý Michael: Několik myšlenek k tématu Nepovedené případy na Dnu rodinné psychoterapie (říjen 2017)

Napsal(a)

Souhrn: Článek pojednává o situaci, kdy má terapeut pocit, že se práce s rodinou z nějakého důvodu nedaří. Na co se zaměřit? Co zkoumat a čím se zabývat? Autor předkládá několik myšlenek k tématu Nepovedené případy, nad kterým jsme se zamýšleli v Den rodinné terapie.

Slovo NEPOVEDENÉ se dá zúžit na POVEDENÉ PŘÍPADY, ale následně se dá ještě více zúžit na VEDENÉ PŘÍPADY. Zde je možné se zamyslet, jak je to v rámci rodinné psychoterapie s vedením či nevedením případů. Jdeme-li společně s rodinou nějakým směrem, někam… Je více než pravděpodobné, že je naše společné konání nějak, někým vedeno. Říká se, že „Kdo neví kam jde, nemůže zabloudit“. Věřím tomu, že je v pořádku, když s rodinou spíše bloudíme, protože pak máme příležitost něco nalézt.  Připustíme-li tedy, že případ, resp. rodina a její příběh, aktuální situace rodiny či cokoli dalšího, co s rodinou souvisí, je pod nějakou formou, podobou vedení, tak se v momentu, kdy mi připadá, že se práce nedaří, mohu zaměřit na atributy související právě s vedením. Tedy: 

  • Odkud a kam je případ veden?
    • Podle zadání
    • Podle tématu
    • Podle časové osy
    • Podle historických momentů v příběhu rodiny

V tomto kontextu ZKOUMÁME POHYB UVNITŘ TERAPEUTICKÉHO DĚNÍ

  • Kým je případ veden?
    • Terapeutem?
    • Rodinou jako celkem?
    • Členem rodiny?
    • Zakázkou někoho dalšího?

V tomto kontextu ZKOUMÁME POZICE A ROLE UVNITŘ TERAPEUTICKÉHO PROCESU

  • Jak je případ veden?
    • ……………………………

V tomto kontextu ZKOUMÁME PŘÍSTUP, METODU, FORMU, TECHNIKU...

POKUD SE PODLE MNE NĚCO V PRÁCI S RODINOU NEDAŘÍ,  NEMĚL BYCH PRVNĚ ZKOUMAT, CO SE NEDAŘÍ,  ALE MUSÍM ZKOUMAT, CO SE V RÁMCI RODINY DĚJE, CO PROBÍHÁ NA SETKÁNÍ S RODINOU, CO RODINA DĚLÁ, CO JÁ DĚLÁM...

To, co v rámci tohoto sledování mohu nahlížet je oblast:

  1. PROCESU (jak rodina mezi sebou komunikuje, jak komunikuje se mnou, kdo se mnou mluví a o čem, kdo s kým mluví méně apod.)
  2. PRODUKTU (co rodina přináší za téma, jakou situaci přichází rozpracovat, zmapovat, prohlédnout...)
  3. POSTOJE (jak se dívám na dění v rodině, jaký zaujímám postoj k tomu, čím rodina žije, co vyznává, na čem stojí, jak se členové rodiny staví k dění, jaké postoje k sobě navzájem, k rodině jako takové, k situaci, kterou procházejí demonstrují...)
  4. SYSTÉMU (jak vypadá, jak funguje, jak se vyvíjí či stagnuje v dlouhodobém horizontu, jak jsem se do systému začlenil já jako terapeut, kde kdo stojí, kde stojím já…)
  5.  PARADIGMATU (co by rodina jako hodnota měla splňovat, vytvářet, poskytovat ven i dovnitř…)

 

To je zatím vše a přeji hodně povedených i nepovedených případů.

Přečteno 1780 krát Naposledy změněno pondělí, 06 listopad 2017 22:52
PaedDr. Michael Chytrý

Speciální pedagog, psychoterapeut, supervizor.

Po absolvování Pedagogické fakulty UK oboru Speciální pedagogiky jsem pracoval v oblasti tyflopedie, etopedie, adiktologie, psychoterapie pro děti se syndromem CAN (týrané, zneužívané a zanedbávané děti).

Další vzdělání: psychoterapeutický výcvik v dynamické a hlubině orientované psychoterapii, dále výcviky v oblasti systemické rodinné a párové psychoterapie, psychoanalytické rodinné a párové psychoterapie, supervizní výcvik ČIS. Jsem členem Evropské asociace pro psychoterapii, Evropské asociace pro supervizi a koučing.

Od roku 2002 provozuji soukromou praxi. Kromě práce s rodinami a páry se zabývám supervizí v oblastech zdravotnictví, školství, v sociální sféře a v pomáhajících profesích.

Od roku 1994 vedu psychoterapeutické výcviky SUR, od roku 1996 vedu kursy, výcviky, semináře a další vzdělávací a rozvojové programy v oblasti managementu.

You have no rights to post comments