pátek, 30 listopad 2018 18:31

Hrušková Zuzana: Reflexe Dne rodinné terapie

Napsal(a)

    V předvečer Dne rodinné terapie si přečtu maily a kolegyně z organizačního výboru SOFTu píše, že se to zrovna moc hodí, protože asi máme odpovědět na toto:

 

„Vážená paní/vážený pane,

dovolte se mi na Vás obrátit jménem kampaně Jsme fér, která usiluje o plné zrovnoprávnění stejnopohlavních párů v ČR, tedy otevření institutu manželství a ostatní práva včetně rodičovství. Do parlamentu byl nedávno předložen poslanci napříč spektrem zákon umožňující tuto změnu. A chtěl jsem Váš nyní požádat o následující. S panem doktorem Mertinem jsme napsali článek shrnující odborné poznatky v oblasti stejnopohlavního rodičovství a manželství stejnopohlavních párů, který by měl vyjít v jednom z velkých českých deníků. Cílem je pod něj dostat co nejvíce spolupodpisů odborníků a odbornic, aby tak měl text co největší váhu a u veřejnosti rozptýlil obavy pojící se s daným tematem.  Nyní jsme ve fázi oslovování odborníků.

Chtěl jsem se Vás zdvořile zeptat, zdali byste svůj podpis také jako SOFT nepřipojili? 

Mnohokrát děkuji za reakci a srdečně zdravím

Jan Kozubík

 

    Nemám teď sílu nad tím ani bádat. Odkládám to tedy na zítra a jsem zvědavá, co ostatní na to.

    V Lékařském domě mě čeká milé přivítání s kolegy, je zde plno, to nebývá pokaždé. Den vede Lída s Vláďou, pro mnohé značka kvality.

    Film Nerodič Jany Počtové mi připadá perfektně řemeslně, umělecky i lidsky vytvořený, obdivuji tu mladou ženu, která se do toho pustila. První reakce z publika: dojetí, střih zbavuje úzkosti, nevyužitý potenciál gay-tatínka, pozor na vlastní předsudky o lidech, kteří nechtějí dítě, vděk za vlastní instinkty a vlastní děti, osamělost-tíha-smutek, lítost, že adoptivní máma nemá muže k dětem...., pak následuje krátká diskuze. Samotnou mě napadá, že je ve filmu hodně touhy po něze u mnoha protagonistů a v kontrastu k tomu zvláštní tvrdost vyčerpaných protagonistek. Vidím tam málo mužů a málo výchovného pevného přístupu, fascinuje mě něčím matka ze složené rodiny, ale něco mě na ní i dráždí. Až bude čas, prozkoumám to v sobě, uvažuji. Pozornost mi těká.

    O přestávce Valná hromada SOFTu, o činnosti - děláme dost a dobré věci, Dny rodinné terapie, otevřené semináře, sympozia,  Softfórum, to díky Marii Soukupové nyní. Peníze - jsme na tom dobře, zejména také díky sekretářce Jitce. Volba delegáta do EFTA, klasicky Lucie Hornová je zvolena jednomyslně a Šárka Gjuričová přidává ještě návrh na frekventanta jejich výcviku, muže z Polska, původně tamní neuropsycholog, žije zde s rodinou, přišel sem za láskou, moje romantická duše plesá, je to sympaťák. Vypadá schopně. Napadá mě, že by bylo fajn, kdyby mluvil lépe česky. Ale česky v EFTA toho moc nenamluví, přece. No, až se přihlásí do SOFTu, budeme to řešit a mohl by začít jezdit s Luckou po světě a přivážet zajímavé zprávy, těším se. O přestávce se setkávám se starými a novými známými, nevím, s kým si povídat dříve.

    Po přestávce Chválovci vysloví provokativní otázku, ve které rodině bychom ne/chtěli být dítětem, jednoznačně vede rodina s holčičkou ve střídavé péči, pro většinu je to asi to nejméně nepříjemné z těch komplikovaných řešení. Všichni by nejraději klasiku, máma, táta a děti. To chtějí vlastně i děti v dokumentu, mají jasno, i když tuší, že je to nesplnitelné, fantazie o tom jsou asi nesmrtelné. Biosyntetici by možná řekli, že i takovými fantaziemi si sytí významné potřeby. Účastníci si stěžují, že tam není normální rodina. V duchu si říkám, že je a že je to hned na začátku krátce zmíněná původní rodina autorky dokumentu. Možná proto se dokáže tak zaujatě a současně nesoudivě dívat po jiných rodinných uskupeních. Napadá mě, jak by se ptali lidé z komplikovanějších rodin na život v tzv. normální rodině, na co by se ptali, co by je zajímalo atd. V poslední době mi totiž chodí rodiny-klienti, kteří se mě ptají na elementární věci jako například: jak utišit plačící miminko, co dělat s hladovým dítětem školního věku, jak udržet pořádek doma, co kdy chtít po dětech atd. Složitě hledáme na jednoduché otázky jednoduché odpovědi. Lída s Vláďou přednášejí své poznatky a tak mnozí slyší poněkolikáté, co již znají, pro jiné jsou to objevy.

    V diskuzi se nejvíce zapojují staří rodinněterapeutičtí matadoři. Zaberou mnoho času. Je mi líto, že nenechají mladé více přemýšlet a sdílet nahlas své myšlenky a pocity. Je tu spousta talentovaných lidí, míním. V duchu se vztekám, když sleduji neverbální projevy představitelky jiného než mého vlastního výcviku, vnímám nerespekt a neúctu ke kolegům odjinud. Štve mě to už celé roky, stále jsem si na to nezvykla a říkám si, jak máme učit rozhádané či rozvedené rodiče vzájemnému respektu, když to někteří z nás sami moc dobře nezvládají. Jak by mě potěšilo, kdybych zažila trpělivost, naslouchání a zájem o jiný pohled namísto soupeření a přetahování! Jako v ideální rodině, směju se uvnitř. Říkám si, že příště si musím sednout hodně daleko od nich, abych se na to alespoň nedívala, když už to poslouchám. Jedeme bez přestávky a končíme předčasně. Mrzí mě to, s časem jsem počítala, vyhradila si na to den. Raději bych přestávku a  dokončit to. Ale je to jinak. Bylo by to téma na celé sympozium.  Během diskuze se objevuje aktuální potřeba některých dát zprávu politikům a skupinám, kteří se ptají na názor na náhradní rodičovství, manželství stejnopohlavních párů. Jednoznačná odpověď nepřichází, hážeme to zatím „na hlavu“ odbornému výboru, zřejmě.

    Odborný výbor a organizační rada se tím dopisem nechce zabývat a odpovídat. Nechává to na jednotlivých členech SOFTu. Přemýšlím, jestli je to pro mě zklamání a nebo stanovení zdravého limitu. Zatím nevím.

    Často mi přijde na mysl myšlenka, že separace není to rychlé přeříznutí pupeční šňůry, ale spíš mi připomíná pižlání pazourkem.

 

Číst 417 krát Naposledy změněno pátek, 30 listopad 2018 18:50
Mgr. Zuzana Hrušková

Mgr. Zuzana Hrušková - psychoterapeutka, pedagožka, lektorka, krizová interventka, v posledních letech úzce spolupracuje s Psychosomatickou klinikou v Praze.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit