Zdravím vzhůru
Zdeňku!
Tak jsi z toho venku
Přesunul ses z času do bezčasí
Jakpak se tam
Zdeňku
cítíš asi?

Ať jakékoliv je to
vím, že bije
tvé srdce v rytmu terapie
S lodí skupiny
brázdíš oceán světa
kol ostrovů rodiny
jak po všechna léta

Takže – se vlastně nic moc
nezměnilo
A dále žije
co kdys žilo
Věřím
že ta tvá metafora
ani tam v nebi neokorá
že na andělských křídlech se
v nebeské výšky povznese

Máš nadhled
Zdeňku
A my ne
Dál užívej ho pro jiné

P.S. … a pozdravuj Boše, Špitze, Strnada a Kubičku
Že posílám jim hubičku