Máme respekt k individuálním odlišnostem každého jedince a k tomu, že jsme také formováni sociálním očekáváním, na které rovněž reagujeme.
Laická společnost obvykle očekává, že muži v truchlení:
- Budou ti silnější
- Ponesou zodpovědnost
- Nebudou projevovat emoce
- Se ztrátou se vyrovnají lépe než ženy
Pokud muž nesplní tato očekávání, ve společnosti to může vyvolat nejistotu a chuť povzbuzovat ho slovy například: Drž se! Zvládni to! Musíš být silný! Musíš být statečný! Vzmuž se! Vydrž!
Nejistotu to také může vyvolat u muže samotného, a pochybnosti o sobě, zda je ten správný a pravý muž, pokud truchlí odlišně od očekávání společnosti.
Rozdíly v truchlení
Dají se sledovat a popsat různé způsoby truchlení žen a mužů s tím, že je to jen hrubé zjednodušení a každý člověk má svůj vlastní originální způsob truchlení.
Obecně jsou ženy více emotivnější a otevřenější v projevování emocí, mají větší potřebu o tom, co prožívají, mluvit, a proto také snáze na sebe upoutají pozornost a dostane se jim péče.
Zjednodušeně řečeno charakteristické pro truchlení mužů jsou následující znaky:
- Neukazují tolik, že se trápí.
- Neventilují pocity a snaží se prožitky v sobě potlačit.
- Neprožívají tolik emocí a nebo je prožívají s jinou intenzitou než ženy.
- Nevyhledávají tolik kontakt s okolím jako ženy.
- Nevyužívají tolik tišící prostředky, zato tendují více k zneužívání alkoholu, agrese, vzteku, sexu.
- Délka truchlení a „nošení zármutku“ bývá u nich kratší než u žen.
- Útěchu častěji hledají v práci, fyzické dřině, zálibách, sexu a alkoholu.
- Potřebují znát co možná nejpřesnější příčinu a okolnosti úmrtí.
- Nemají tak velkou potřebu si zemřelého připomínat pomocí fotek, videí, atd. , někdy mají nechuť vyslovovat jeho jméno nebo dokonce odmítají jméno vyslovit.
- Je pro ně těžší přijmout podporu zvenku, zejména pak podporu a péči institucionalizovanou (např. terapie, svépomocné skupiny, laické poradenství, stacionář atd. ).
- Projevy zármutku u nich častěji přerostou v somatické symptomy (např. bolesti zad, potíže se srdcem…) nebo v projevy agrese, vzteku a hněvu.
- Po ztrátě blízkého obvykle hned nastupují do práce, narozdíl od žen, které jsou častěji v pracovní neschopnosti. Výkonnost mužů v práci obvykle klesá a v pracovní neschopnosti bývají až po nějaké době kvůli častým somatickým příznakům.
- Ani s jinými muži nemluví často o svém prožívání a pocitech, narozdíl od žen, které o tom s jinými ženami mluví ochotně.
- Muži se orientují spíše na obnovu, ženy na ztrátu.
V našich praxích jsme s truchlícími muži udělaly následující zkušenosti:
- Muži o truchlení moc nemluví, potřebují to pochopit, nějak uzavřít a jít dál.
- Muži se bojí pocitu vlastní bezmoci, bezradnosti
- Muži se nechtějí bát se a složit se, tím si někdy komplikují proces truchlení, tzv. jdou proti proudu.
- Muži častěji použijí v truchlení alkohol, kouření, pokud farmaka, pak muži častěji Neurol, ženy častěji Lexaurin a antidepresiva.
- Muži rychle tlačí na početí dalšího dítěte po úmrtí dítěte předchozího (Blanka), na další dítě spíše tlačí na pár širší rodina (Zuzana).
- Muži chtějí, aby truchlící žena byla rychle zase normální, celkově.
- Prožívají velké pocity viny, že tomu nedokázali zabránit, zachránit, zařídit…
- Po půl roce je to doběhne…
- Když je muž osobnostně více narcistický, hůře přizná slabost, selhání, tím spíše se objeví projevy psychosomatické – záda, srdce, žaludek, únava, poruchy spánku, úrazy.
- Proces truchlení může být příležitostí muže konečně objevit nebo oživit Animu – „vnitřní ženu“, ale také ji naopak může úplně na dlouhou dobu potlačit
- Někdy potřebují pro zemřelého něco konkrétního vykonat, udělat, vytvořit, napsat píseň, založit podnik na jeho počest……
- Muž v terapii potřebuje zpočátku víc klidu, provázení s respektem k tempu a způsobu, žena se citově otevírá sama….
- Muži bývají podráždění, když mají pojmenovat emoce, mívají strach, že pokud je jednou projeví, nebude to mít konce, zejména smutek – pláč, aby se v nich „neutopili“, ale vyhovuje jim, když někdo pojmenuje za ně.
- Jiný roční cyklus ženy/muže
- Muži rychleji vzdávají partnerský vztah, pokud je truchlením zasažen
- Sex v kontextu truchlení pro muže znamená uvolnění napětí i agrese, stejně tak i způsob sdílení
- Muži nemívají často chuť na spiritualitu, moc to nechápou, k čemu by to mohlo být dobré, není to logické, racionální, reálné atd.
Co zjistili kolegové ve skupinách na našem workshopu na sympoziu?
| Ženy | Muži | |
| Jak truchlí? |
- Jak které a podle ztráty - Větší otevřenost ke sdílení - Oplakávají - Vyjadřují emoce - Hledají podporu v okolí - Přijímají pomoc snáze - Dovolí si dát najevo oslabení - Orientace na praktické věci - Šetří okolí, někdy pečují i když jsou samy ve velké zátěži - Uzavření se se ve „světě doma“ - Sekundární zisky z truchlení |
- Pokračují v činnosti započaté s tím, o koho přišli - S alkoholem a jinými látkami - Skrytě a sami - Agresivně - S pocitem ztráty budoucnosti - S pocitem nespravedlnosti a trpitelsky - Staženi do sebe - Se studem za své pocity - S pocity bezmoci - Ztráta životní perspektivy - S pocity selhání |
| Co při truchlení potřebují? |
- Pomoc, péči, podporu - Blízkost, sdílení - Vyplakat se - Možnost samoty, samota - Bezpečí vztahu s možností se vzdálit - Rutinní vzorce a oddělení od nich - Praktická pomoc - Dostatek času (regulace, individuální potřeby) - Bezpečné místo k „napojení“ - Rituál |
- Čas a prostor - Ujištění, že projevit emoce není slabost - Informace o dopadu ne/truchlení - Prostor (i pro truchlení) mimo rodinu - Zkušenost jiného muže/mužů - Mužskou podporu - Rituály rozloučení - Respekt k způsobu truchlení - Edukace o emočním prožívání a jeho hranicích - Možnost plakat jinak (kairos) než ženy (chronos) |
| Co jim především poskytujeme? |
- Aktivní naslouchání - Prostor a možnost projevit emoce - Nehodnocení - Sdílení - Podpora – být v tom s ní - Edukace o procesu truchlení, fázích - „Legalizace“ všech emocí - Mapování zdrojů pomoci - Rituály - Kontakty – pomocné skupiny - Jak fungovat v praktickém životě - Čas, nespěchat - Hledání smyslu |
- Přítomnost osobní - Vyjádření se, projevení se, dovolit si projevit emoce - Ujištění o normálnosti a adekvátnosti projevů, nehodnotící postoj, úroveň práce s traumatem - Sdílení smutku a pláče, podpora sdílení - Průvodcovství procesem truchlení (fáze…), struktura, mapa - Bezpečný prostor - Podpora od ženy - Podpora od muže - Větší lidská osobní přítomnost - Propojení somatických symptomů a emocí, podpora těla, ukotvení v těle - Zrcadlení - Práce s krizí – rozšiřovat pole možností zdrojů (systém okolo) - Sociální opora – sdílení - Aktivně je zveme - Respekt k fázím |
Závěrem
Celkově můžeme konstatovat, že obecně ve způsobu truchlení mužů a žen vidíme rozdíly, jsme k nim pozorné v terapeutické práci, ale nakonec se soustředíme na individualitu způsobu truchlení a vyrovnávání se se ztrátou u jedince, páru či rodiny.
Použité zdroje:
Navrátil, Josef: Životní situace pozůstalých otců, Magisterská diplomová práce, Brno 2012, dostupná např. zde: http://www.dlouhacesta.cz/files/uploaded/UserFiles/DP_Navratil.pdf
Šindlerová, Denisa: Životní situace rodiny po smrti dítěte očima jejích členů, Magisterská diplomová práce, Brno 2013, dostupná např. zde: http://www.dlouhacesta.cz/files/uploaded/UserFiles/DP_Sindlerova.pdf
