Gjuričová Šárka: Odborníci z jiných oborů nás mohou překvapit - pokud je vyslechneme

O autorovi
PhDr. Šárka Gjuričová
Author: PhDr. Šárka GjuričováWebsite: http://www.rodinnaterapie.cz
Více...
Klinická psycholožka. Působí v Centru rodinné terapie ve FN Motol a jako lektorka a supervizorka Institutu rodinné terapie Praha.
Další články autora

Souhrn

Tradiční rodiny a tradice v rodinách - ještě ke Dni rodinných terapeutů v prosinci 2015.

Kdyby kolegyně Hrušková, šéfredaktorka Softfóra, zprávu ze Dne rodinných terapeutů v prosinci 2015 nenapsala až moc narychlo, asi bych brk do inkoustu v téhle věci nesmočila. Její informace do Softfora nebyla jen stručná, je tam chyba, kterou je potřeba opravit.

Program připravil a koordinoval Jiří Kubička, ne Lea Brodová. Lea měla funkci odborné garantky; u méně zkušených koordinátorů programu může být funkce potřebná, tady byla formální.

Kubička zvedl téma, které žije a projevuje se různým způsobem mezi rodinnými terapeuty už poměrně dlouho. Napětí kolem tématu- zjednodušeně téma nazveme- rodina či rodiny? - přineslo poprvé diskusi na stránkách Softfora po programu Dne rodinných terapeutů na jaře 2014. Téma se tehdy týkalo rodin propojovaných v dalších manželstvích rodičů - a otevřelo konkrétní otázky: Znamená uznání a plná podpora rodin všelijak poskládaných selhání rodinných terapeutů v podpoře tradičních rodin? A jak vlastně vypadají tradiční rodiny? Pokud se na ně odvoláváme, je zřejmé, k čemu se mluvčí vztahují, k jaké době, jaké formě rodiny? Jak vlastně vypadaly rodiny u nás v konkrétních historických dobách?

Pozvat někoho vnějšího, kdo má o historicky doložených formách rodin v minulosti dost znalostí, by se mohlo zdát rovnou jako dobrý nápad. Nikdo ho ale nerealizoval. Vybrat osobnosti s různým odborným zázemím, zajímavé a originální a také schopné oslovit komunitu rodinných terapeutů, je náročný projekt. Přednášky pro malou odbornou komunitu se s angažovanými odborníky ostatně nedomlouvají snadno. Jiřímu Kubičkovi se ten výběr povedl opravdu dobře a patří se mu to uznat. Navíc šlo o lidi, kteří mají značný odborný ale také osobní kredit.

V programu jsem se dozvěděla leccos, co mne překvapilo, třeba to bude zajímat i čtenáře SOFTu. Tak filosof a historik prof. Jan Sokol mluvil o tom, že starověká rodinná soužití na našem území byla určováno územím, které měli k dispozici k obživě. Rodina nepředstavovala biologickou, ale kulturní instituci. Podstatné bylo uznání a úcta k předkům a zajištění následovníků; adoptivní vztahy byly běžné a neměly menší hodnotu, nežli biologické. Věděli jste to?

Prof. Milena Lenderová se zabývá především historií rodin a také historií žen byla pro posluchače přitažlivá - i tím, jak využívá prameny osobní povahy, dopisy, autobiografie, paměti. Slyšeli jsme i zajímavá tvrdá data: ještě počátkem 19. století byla porodnost 37 dětí na 100 žen, v roce 1910 byla porodnost o polovinu menší. Demografický údaj má někdy sílu dramatického vhledu o proměně rodin a života žen.

Podle mne výborný přehled socioložky PhDr. Hany Šlechtové byl podle některých moc složitý, jiní zas si pochvalovali její charakteristiku předmoderních, moderních a postmoderních rodin.

Mladá novinářka a romistka a také aktivistka Saša Uhlová, která měla poslední příspěvek, se od ostatních akademiků lišila možná docela příjemně. Už svou přítomností připomněla živě problémy mladých žen, které jsou matkami a také jsou hodně veřejně angažované ; zřejmě kvůli složité logistice ráno přišla do Lékařského domu se žlutým traktorem, po přestávce s kočárkem. Měla ovšem také pěkný příspěvek o romských rodinách, o nichž dost ví nejen ze studia, taky v jejich komunitě žila, a originálně umí tu zkušenost reflektovat.

O programu, který Kubička připravil, nepíšu vlastně jen proto, abych opravila redakční informaci Zuzany Hruškové. Zajisté nechválím přípravu programu proto, že je Jirka můj kamarád, spíš se mi do toho nechtělo právě proto.

Možná se jako komunita shodneme: rozšíření běžně užívaných významů o porozumění odborníků z jiných profesí může být pro všechny užitečné. Všichni máme tendenci žít v komunitách sdílených názorů a významů a názorům mimo tento rámec těžko nasloucháme. Nezávislí odborníci přinášejí naší spokojenosti užitečné otřesy. Nepotvrzují se samozřejmou vstřícností , co si myslíme, ani nemají potřebu s námi nesouhlasit a vyvracet naše názory. Kladou si jiné otázky, odpovídají na otázky, které si neklademe, překvapivě.

Mladých kolegů zejména z našeho výcviku jsem viděla na prosincovém programu opravdu hodně. Škoda, že se řadě známých představitelů rodinné terapie nepovedlo přijít. Program byl uveřejněný na stránkách SOFTu poměrně dlouho. Někteří nepřišli údajně proto, že nebyli včas pozváni.

 

V Praze dne 31.1.2016