Lucie Hornová: EFTA Paris 2010
Jako nový zástupce Softu v Evropských strukturách jsem se letos v říjnu účastnila konference EFTA v Paříži.
Konferenci zahájil netradičně genetik a právnička sdělením, které posluchače rozhodně nepřetížilo.
Odbornou část odvážně otevřel B.Prieur prezentací své nahrávky sezení s klienty zaměřenou na práci s odporem. Nahrávka byla tak šikovně
zvolená, že jsme se všichni myslím rázem cítili kompetentními terapeuty na světové úrovni. Následoval komentář respektovaných rodinných terapeutů. Zaujal mne emotivní příspěvek Maurizia Andolfi (Itálie) a smířlivý komentář legendy rodinné terapie Carlose Sluzki.
Druhý den následovala smršť asi 120 paralelních workshopů během celého dne.
Pečlivá snaha zbavit nás kofeinových zlozvyků (žádné coffeebreaky), snaha dopřát nám dostatek pohybu (množství workshopů v obřím kongresovém centru, nepřehledně značených bez přestávek na přesun) nemohly přehlušit vysokou kvalitu některých prezentací.
Přibližně polovina příspěvků byla spíše tematických, či kazuistických a polovina prezentací výzkumných projektů.
Pozoruhodný byl filosofující pohled Huga Jenkinse (UK) : Tanec na hraně - chaos a změna. Praktické zkušenosti Rogera Lowea (Austrálie): Jak se stát členem reflektujícího týmu. Přehledný příspěvek Alana Carra (Irsko) mapující výzkum v RT.
Osobně mne nejvíce zaujala skupina terapeutů kolem finského terapeuta Jaakko Seikkuly (který sám bohužel chyběl) rozvíjející „open dialog" přístup v rodinné terapii. Jedná se o přístup původně rozvinutý v péči o psychotické pacienty kladoucí důraz na dialogičnost, týmovost a spolupráci s významnými figurami sociální sítě klienta.
Z terapeutů hlásících se k dialogickému přístupu svoji práci s klienty ukazoval například Jim Wilson - budeme ho mít možnost vidět v Praze na konferenci „Systémy předpokladů a systemické praxe" (9. – 11. 6. 2011). Zajímavý byl prezentovaný přístup Elsy Jones a Eia Asen (Wales), které pracují skupinově s přibližně 5 páry naráz se zaměřením na klienty trpící depresí (Systemic couple therapy for depresion). Nečekaně osobní byl příspěvek Petera Robera (Belgie), který velmi pohotovým způsobem angažuje i malé děti na procesu rodinné terapie.
Práce všech čtyřech výše jmenovaných mi přijde charakteristická emoční angažovaností, využívající kromě klasických nástrojů rodinné terapie ještě techniky orientované na proces, reflektující aktuální prožívání klienta.
Osobně si cením i navázání kontaktu s polskými kolegy z Krakova, kteří se pod vedením Beradetty Janusz věnují rodinné terapii a rodinné terapii psychosomatických poruch na psychiatrické klinice při universitě Jagelonského (Zakład Terapii Rodzin Katedry Psychiatrii CM UJ).
NA této konferenci ukončila své presidentství EFTA Arlene Vetere a novou presidentkou se stala Kyriaki Protopsaltis-Polychroni z Řecka. Tak doufejme, že pod jejím vedením bude EFTA vzkvétat přinejmenším tak, jako doposud.
Lucie Hornová (*1973 v Brně) Zástupkyně SOFT v EFTA.
Vystudovala jednooborovou psychologii na FFMU v Brně. Má čtyřletý výcvik v Rogersovské individuální psychoterapii (1992-1996). Dlouhodobě pracovala se závislými na alkoholu a jiných drogách: v Anglii-Hebron House (1995-1998)-především se závislými matkami s dětmi, duálními diagnózami, atd., PL Jihlava (1998-2001). V roce 2001 atestovala z klinické psychologie. Po absolvování výcviku v Rodinné terapii psychosomatických poruch (2004-2008) se věnuje kromě běžné psychologické praxe především práci s rodinami. Od roku 1991 příležitostně tlumočí a překládá odbornou literaturu. Od roku 2008 pravidelně spolupracuje s akreditovaným výcvikovým pracovištěm pro RT v Brně. Má psychologickou ambulanci v Rychnově nad Kněžnou. Je vdaná a má 2 děti.
